Mamince malého Adámka bylo pouhých 22 let, když se jí narodil. Vlastně na to nebyla vůbec připravena. Chtěla studovat, cestovat, prostě poznávat svět. Místo toho se stala maminkou a spolu se svým přítelem se začali s láskou starat o malého chlapečka. Tři měsíce vypadal Adámek jako úplně zdravé miminko a rodiče zářili štěstím.
Ale najednou se přestal vyvíjet. Nepásl koníky, neotáčel se, nezvedal nožky a pohybově zaostával. Mladí rodiče se snažili u různých lékařů zjistit, co se s jejich chlapečkem děje. Po několika měsících skončili ve FN Motol v Praze a tam se dozvěděli, že jejich syn trpí spinální muskulární atrofii typu I. Jde o progresivní svalové onemocnění výrazně zkracující život, při kterém dochází k úbytku svalové hmoty. V poslední fázi se tato nemoc projevuje i ve svalech dýchacích, a nakonec ve svalu srdečním. Rodičům se otočil svět vzhůru nohama.
Lékaři rodičům kvůli tomu nabídli, zda nechtějí dát Adámka do ústavu. To oba odmítli a od té doby se s láskou o vážně nemocného syna starají. Maminka se vzdala všech svých snů a všechen svůj čas a energii věnuje Adámkovi. Snaží se jej co nejvíce rozvíjet jak po fyzické, tak samozřejmě po psychické stránce. Adámek je totiž správný a chytrý malý kluk. Jak dlouho s nimi bude, to rodiče nevědí a moc by si přáli, aby se našel na tuto zákeřnou nemoc lék, prostě, aby s nimi chlapeček byl co nejdéle. Pátrání po dalších možnostech věnují veškerou zbylou energii a upínají se na léky, které jsou opravdu velmi drahé a pojišťovny je nově hradí jen velmi výjimečně.
Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.